FAUNA V CHORVATSKU

Sup Bělohlavý

Ostrovy chorvatského Kvarneru jsou jedněmi z posledních evropských útočišť vzácného supa bělohlavého (Gyps fulvus). Nejlepší místa pro setkání se supy v Chorvatsku jsou ostrovy Krk a Cres.

Rozpětí křídel supa bělohlavého může dosahovat až 2,8 m. Tento ohrožený druh dospívá až ve věku 5 nebo 6 let a samice supa klade jediné vejce.

Na strmých útesech severovýchodního pobřeží ostrova Krk a jeho přilehlém ostrůvku Prvić byla vytvořena ornitologická rezervace na ochranu supa bělohlavého. Na Krku můžete supy spatřit během turistických výletů do hor nebo při panoramatických lodních výletech podél pobřeží.

Na ostrově Cres byly na ochranu supa bělohlavého zřízeny dvě rezervace: Rezervace Podokladi v městečku Orlec a Kruna v městečku Beli. Součástí rezervace Kruna je také moderní, veřejnosti přístupné, záchranné ekocentrum Caput Insulae s unikátní pozorovatelnou supů pro návštěvníky. Vzniklo v roce 1993.

Potravu supů bělohlavých tvoří především mršiny ovcí, které jim záchranné centrum opatřuje od místních farmářů. Na Cresu dnes hnízdí přes 70 párů těchto dravců, na okolních ostrovech dalších 40 – 50 párů.

Delfíni

Delfíni v Chorvatsku nejsou zvláštností. Delfín skákavý (Tursiops truncatus) je druh delfína, kterého můžete vidět ve vodách chorvatského Jadranu. Místní mu chorvatsky říkají dobri dupin. Tento mořský živočich s elegantně tvarovaným tělem je veřejnosti známý především svými úžasnými výskoky nad vodní hladinu.

Delfín skákavý
Delfín patří mezi mořské savce - kytovce ozubené. Má hydrodynamický tvar těla výborně uzpůsobený pohybu ve vodě. V dospělosti dosahuje v případě, že žije na volném moři (tzn. jedná se o pelagického živočicha). Delfín měří na délku 2 až 4 m . Delfíni žijící na Jadranu dosahují délek kolem 2 m. Hmotnost delfínů se liší podle velikosti od 100 do 500 kg.

Delfín skákavý má v hřbetní části šedomodrou, někdy až černou barvu. Ta směrem k břišní části světlá v různých odstínech až po krémové, nebo bílé břicho. Typická je pro delfína skákavého srpkovitá hřbetní ploutev (u každého jedince má specifický tvar, proto je lze rozlišit). Prsní ploutve jsou menší, u jedinců žijících v Jaderském moři jsou protáhlejšího tvaru. Jako u všech kytovců tak i u delfínů skákavých je zajímavá a důležitá ploutev ocasní. Ocas je ve vodorovné poloze a umožňuje jim regulovat pohyb dolů a nahoru. Tento pohyb je pro ně důležitý především při lovu potravy - mohou ji pronásledovat do velkých hloubek. A tato ploutev také umožňuje vymrštit se vysoko nad vodní hladinu.

Potrava delfínů
Potravou pro delfíny jsou ryby, různí měkkýši, někdy i vodní ptáci. Pro lov jsou tito živočichové výborně vybaveni v podobě svého hydrodynamického těla, sonaru a v neposlední řadě vysoké inteligence.

Delfín má v tlamě na 100 ostrých, 8 mm dlouhých kuželovitých zubů. Delfíni loví nejčastěji v organizovaných skupinách velká hejna ryb vysledovaná právě výborným sonarem. Hejno obklíčí a dál jim nic nebrání v hodování.

Komunikace delfínů
Život delfínů se neobejde bez velké škály zvuků, kterými se dorozumívají při lovu, nebo při svém společenském životě. Právě zvuky jsou pro delfína nezbytností, má výborně vyvinutý sluch (voda je výborným vodičem zvuku). Vydávají ultrazvukové signály, ty se odrážejí od jakékoli překážky různou intenzitou, a tak se delfíni orientují nebo poznají, kde je kořist

Delfíni jsou na základě výzkumu chování, způsobů komunikace, uspořádání mozku řazeni člověkem k velmi inteligentním tvorům. Pozoruhodný je jejich společenský a sociální život. Vždy jsou přátelští, ve skupině neustále komunikují, spolupracují, pomáhají si navzájem. Velmi zřídka jsou pozorovány agresivní projevy. Delfíni jsou dokonce ochotni spolupracovat s jinými živočišnými druhy. Snaží se jim pomoci v nebezpečí, dokonce i člověku. Člověk jejich inteligence a společenské přizpůsobivosti využívá, a bohužel někdy také zneužívá, např. při válečných operacích na moři. Přesto že tyto operace byly tajné, odhaduje se, že v nich zahynuly tisíce delfínů.

Jak delfíni dýchají
Stejně jako ostatní savci i delfíni dýchají plícemi a potřebují se každé 4 až 5 minut vynořit a nadechnout. Nejdelší ponor delfína bez nového nadechnutí, který byl dosud na Jadranu pozorován, bylo bez pár vteřin 7 minut.

Březost a výchova mladých delfínů
Samička delfína skákavého je březí 10 až 12 měsíců a rodí pouze jedno mládě. Porod je věcí celé skupiny. Někteří pomáhají u vlastního porodu, ostatní hlídají. Krev při porodu může přilákat žraloky, a tak by se mládě i samice staly lehkou obětí. Čerstvě narozené mládě pak společně nadnášejí k hladině, aby se mohlo nadechnout. Mládě matka kojí až 16 měsíců, vždy je s ním v úzkém kontaktu. Dospělosti však delfín dosahuje cca v 10 letech života. Samičky jsou březí 1x za 4 až 6 let. Přirozený přírustek delfínů není tedy příliš rychlý. Delfíni se dožívají za příznivých podmínek 40 až 50 let.

Delfíni v Chorvatsku - kde je můžeme potkat
Na Jadranu není tak obtížné delfíny vidět, především při různých lodních výletech. S delfíny skákavými se můžete setkat nejen na Jadranu. Tento druh je rozšířen také v celém Středomoří, v Černém moři, Atlantiku i v Tichém oceánu.

Delfíni v ohrožení
Také delfínům hrozí vyhubení. Jejich největším nepřítelem je člověk:
svými činnostmi neúnosně znečišťuje moře a ničí jim životní prostředí
umělými látkami zamořuje potravinový řetězec, s negativním vlivem na rozmnožovací schopnosti delfínů nadměrným lovem snižuje možnosti potravy aktivity na moři ruší klidné prostředí, mění obvyklé bezpečné lokality

Ochrana delfínů v Chorvatsku
Na ochranu delfínů skákavých v Chorvatsku bylo moře kolem ostrovů Cres a Lošinj vyhlášeno prvním chráněným úsekem moře se zaměřením na intenzivní ochranu zdejší kolonie delfínů skákavých, především proto, že se jedná o jediný druh delfína žijící v chorvatském Jadranu.
V roce 1999 byla v městečku Veli Lošinj na ostrově Lošinj založena chorvatská nevládní organizace Modrý svět - Ústav pro výzkum a ochranu moře (Plavi svijet - Institut za istraživanje i zaštitu mora, Blue World - Institute of marine Research and Conservation). Tato organizace se zaměřila na šíření informací o zdejším životním prostředí a jeho ekosystémech; byla zaměřena především na projekty týkající se populace delfínů v této lokalitě. Bylo vypracováno a postupně se realizuje několik velkých projektů k záchraně delfínů, jejichž počet ve zdejší oblasti klesl přes veškeré úsilí za posledních 10 až 15 let o 40 procent. Nyní tedy čítá kolonie delfínů v Chorvatsku cca 100 dospělých jedinců, což představuje její kritické ohrožení.

Lošinjská rezervace delfínů
Snaha zastavit tento pokles zdejší delfíní populace byl důvodem k vyhlášení jejich rezervace v lošinjských a creských vodách pod názvem Lošinjská rezervace delfínů (Lošinjski rezervat za dupine). Rezervace byla uvítána nejen odborníky a širokou veřejností v Chorvatsku, ale má i podporu mezinárodních institucí.

Den delfínů
K vyhlášení Lošinjsko-creské rezervace došlo v tradiční Den delfínů (Dan dupina), který se již po 12 let pravidelně koná v městečku Veli Lošinj. Každoročně se v místním Lošinjském výchovně-vzdělávacím středisku o moři konají různé vzdělávací a výchovně-zábavné akce, které si v průběhu let získaly velkou oblibu veřejnosti.

Celková rozloha rezervace je 52.58 km2 - z toho je 52,34 km2 na moři, zbytek na pevnině.
Ochrana lošinjsko-creských vod má velký význam nejen pro populaci delfínů, ale také pro další zdejší mořské organizmy, rovněž ohrožené vyhynutím. Patří k nim především mořské želvy, a to kareta obecná (Caretta caretta), pro niž je zdejší moře letním stanovištěm i vyhledávaným zimovištěm pro mladé i dospělé jedince.

Adopce delfína skákavého
Nás suchozemce tito krásní tvorové vždy zaujmou, když je zahlédneme u hladiny v jejich přirozeném prostředí. V Chorvatsku to je zatím stále možné. A nejen že můžete delfíny v Chorvatsku pozorovat, ale můžete přispět i na jejich záchranu. Můžete jednoho z těchto nádherných zvířat adoptovat.