JADERSKÉ MOŘE, JADRAN

Název Jaderské moře pramení z dob Etrusků. Ti jej nazývali mořem Hadriatickým. Název souvisel s etruskou osadou Hadria na severu Jaderského moře.Geomorfologie a hloubka Jaderského moře

Jaderské moře tvoří asi 1/5 plochy Středozemního moře a jeho zálivem, který je ohraničen z jedné strany Balkánským poloostrovem a Apeninským poloostrovem ze strany druhé. Se Středozemním mořem je spojeno Otrantskou úžinou na jihu. Jeho severní část je charakteristická poměrně malou hloubkou, která zde dosahuje 50m. Dno je zde písčité až bahnité. Směrem na jih se hloubka pozvolna zvyšuje. Směrem k ostrovu Jabuka se dno opět pozvolna zvedá. Přibližně v oblasti ostrova Palagruža dochází ke zlomu a dno Jaderského moře se začíná podstatně více svažovat. Maximální hloubku kolem 1230m dosahuje v oblasti na jih od Boky kotorské. Dno Jaderského moře je geologicky aktivním místem a nachází se zde několik tektonických zlomů. Zejména jižní část bývá občas postihována zemětřeseními. Východní pobřeží je tvořeno klesajícím vápencovým pohořím. Rychlost propadání pobřeží je kolem 2.5mm za rok. Z tohoto důvodu je pobřeží Jaderského moře v Chorvatsku a Černé hoře tvořeno zejména útesy, které působící eroze nestihne proměnit v pozvolný terén. Z tohoto důvodu je v Chorvatsku velmi malý počet pláží. Naproti tomu západní část Jaderské moře je tvořena téměř zcela dlouhými písečnými plážemi.

Mořské proudy na Jadranu

Podobně jako v celém středomoří není obecně v Jaderském moři příliš přítomnost proudů výrazná. Mořské proudy vnikají Otrantskou úžinou do Jaderské moře a po jeho východním okraji postupují směrem na severozápad. Rychlost tohoto proudu dosahuje kolem 0.15 uzlu. Vlivem průchodu pře úžiny se tato rychlost může ovšem místy zvednout až na 5 uzlů. Postupem kolem pobřeží a ostrovu dochází k poměrně značné diferenciaci ve směru postupu tohoto proudu. Obzvláště u hladiny je mořský proud na Jadranu ještě výrazně závislý na přílivu a odlivu, aktuální povětrnostní situaci a morfologii dna. Tyto faktory můžou dočasně lokálně zcela směr proudu obrátit. Dalším postupem na sever se mořský proud začíná stáčet směrem na západ a následně až na jihovýchod. Postupem kolem málo členitého italského pobřeží se rychlost proudu mírně zvyšuje, nicméně i tak dosahuje pouze kolem 0.2-0.3 uzlu. Při opětovném vstupu do Otrantské úžiny dosahuje rychlosti kolem 0.5 uzlu.

Slapové jevy - příliv a odliv

Pro Jaderské moře a rovněž celé středomoří je vliv přílivu a odlivu velmi malý. Nejvyšších hodnot dosahuje kolem 1m. Většinou se ale pohybuje pouze v desítkách cm. Nejvíce se projevuje v místech, kde je voda nucena k nahromadění (např. v úzkých zátokách). Zároveň je vliv přílivové vlny větší na severním Jadranu. Větších rozdílů mezi přílivem a odlivem lze pozorovat při působení větru jugo. Vítr bora má údajně rovněž schopnost někdy "odfouknout" vodu dále na moře a způsobit tak nepravý odliv. Vlny a Jadranu jsou s porovnáním s jinými moři spíše malé.Obvykle dosahují výšky 0.5 až 1.5m a jen naprosto vyjímečně můžou přesáhnout výšky 5m.

Salinita Jaderského moře

Jadranské moře je jedno z nejvíce slaných moří na světě. Průměrná hodnota jeho salinity je 38,3 g mořské soli na 1 L vody. V důsledku přítoku řeky Pád je na severu tato koncentrace o něco menší. Další rozdíly v salinitě jsou více lokálního charakteru. K rozdílům dochází rovněž i se sezónními výkyvy.

Teplota moře

Jaderské moře patří k mořím s vyšší teplotou. V jeho povrchových částech dochází k poměrně velkým teplotním rozdílům v závislosti na ročním období. V průběhu zimy jeho teplota klesá na 11-7°C. Nejnižší teploty dosahuje v únoru. V průběhu jara a léta jeho teplota pozvolna stoupá. Koncem května se pohybuje na hranici 20-23°C. V létě pak teplota může dosahovat až 26-27°C. Teplota vody se významně odvíjí rovněž od hloubky a mořských proudů. Zejména začátkem a koncem léta je voda v okolí vnějších ostrovů chladnější než v oblasti, kde se nevyskytují vysoké hloubky. V zimě je naopak právě v této oblasti teplota vody malinko vyšší.

Mořské proudy Jadranu
Mořské proudy vznikají v důsledku proudění větru, tlaku, teplot a slanosti mořské vody. Rozlišujeme proudy vertikální a horizontální. Vyskytují se i tzv. spodní proudy, které jsou výsledkem pohybu mořské vody z teplejších oblastí do studených. Mořské proudy na Jadranu jsou součástí středomořského systému. Hlavní proud vychází z Jónského moře a postupuje rychlostí cca 7 až 14 km za den podél chorvatských břehů k severu. Zde se otáčí a podél italských břehů se vrací na jih. Toto proudění ovlivňuje významně tahy ryb ve prospěch chorvatských rybářů. Mořské proudy jsou na Jadranu jen slabě pozorovatelné. Jejich rychlost kolísá v oblastech, ale také v jednotlivých ročních obdobích. Průměrná rychlost je kolem půl uzlu. Pro jachtaře je jejich znalost nezbytná. Přestože Jadranské moře se „tváří" vlídně, je velmi nebezpečné pro ty, kdo ho podcení a nerespektují.

Slanost moře
Slanost moře je určována celkovým obsahem soli na kilogram mořské vody. Průměrná slanost vody je 38,3 gramu na kilo. Vysoký obsah soli a dalších minerálů je velmi příznivý na organismus a v neposlední řadě způsobuje právě tu krásnou průzračnost Jaderského moře (na otevřeném moři je viditelnost i do 50 m). V důsledku bohatých přítoků sladké vody z pevniny je v severní části slanost mírně nižší. Tyto prameny (vrulje) jsou krasového původu a vyvěrají ve značných hloubkách. Nejčastěji se objevují v oblasti Západní Istrie, pod Velebitem, Biokovem, ve Stonském zálivu a na dalších místech. Jaderské moře je v porovnání s jinými poměrně chudé z biologického hlediska, a to v důsledku geologického složení dna a pobřeží (vápenec) obsahuje relativně malé množství planktonu.

Teplota moře
Na Jadranu dochází k velkým výkyvům teploty moře. Průměrná roční teplota je 11 °C. Nejteplejší je moře v letním období. Na severu dosahuje teplota Jadranu 22 až 25 °C a na jihu až 27 °C. V Jaderském moři jsou dobře rozeznatelné teplotní vrstvy. První teplotní vrstva sahá zhruba do hloubky 3 až 5 m, další cca do 12 m a další do 18 m. V hloubkách nad 20 m je konstantní teplota po celý rok.

Dovolená na Jadranu
Jadranské moře vzniklo poklesem horské soustavy. Moře zatopilo vzniklé sníženiny a vrcholky hor tvoří stovky ostrovů. Na mořském dně lze pozorovat stopy po přírodních jevech, kdy bylo mořské dno souší - říční koryta, krasové jevy. Podle vědeckých výzkumů hladina Jaderského moře stoupá cca o 2,5 mm za rok. Že tomu tak bylo vždy, dosvědčují i nálezy stovky let starých pozůstatků osad a přístavních zařízení pod hladinou moře.

Hloubka Jadranu
V oblasti Istrie je Jadran „mělký". Hloubka nepřesahuje většinou 50 m. Přibližně od Puly se mořské dno prohlubuje a vytváří dlouhou úžlabinu (tzv. Jabucka kotlina), která se táhne od Žirje směrem k Itálii. Největší hloubka je cca 240 m. Od Jabucke kotliny se dno zvedá k útesům Palagruza (cca 130 m). Směrem na jih mořské dno strmě klesá směrem k propadlině – Južnojadranská kotlina – kde se uvádí hloubka cca 1 300 m.

Jaderské moře, nazývané také Jadran, omývající pobřeží Chorvatska dostalo jméno etruského původu. Etruskové jej nazvali podle své osady Hadrie, latinsky pak Adrie. Tato osada ležela v blízkosti dnešních Benátek. Jadranské moře nabízí skvělé možnosti pro trávení letní dovolené u moře. Teplota Jadranu dosahuje až 27 °C. Dovolená na Jadranu!

Jaderské moře leží mezi Apeninským a Balkánským poloostrovem. Plocha Jadranu je cca 140 tisíc km2. Délka toho „zářezu" do pevniny je 738 km a průměrná šířka 177 km. Chorvatsku patří jeho východní pobřeží táhnoucí se od Privlaky na jihu po mys Savudrija na západě včetně mnoha překrásných ostrovů. Na rozdíl od italské strany je pobřeží Chorvatska převážně skalnaté, velmi členité. Široké písčité pláže zde nenajdete, ale překrásné průzračné moře omývající oblázkové pláže v zátokách ano... a ty Vás okouzlí. První návštěva chorvatského pobřeží možná bude cestou do neznáma, ale každá další návštěva vám bude připadat jako návštěva rodinné krásy této země, která Vás přivítá svoji pohostinností, vlídným přístupem... a Jadran zůstane ve Vašem srdci navždy.
Ostrov Hvar, Jadran Souostroví Pakleni otoci, Jadran
Ostrov Hvar Souostroví Pakleni otoci

Jadranské moře vzniklo poklesem horské soustavy. Moře zatopilo vzniklé sníženiny a vrcholky hor tvoří stovky ostrovů. Na mořském dně lze pozorovat stopy po přírodních jevech, kdy bylo mořské dno souší - říční koryta, krasové jevy. Podle vědeckých výzkumů hladina Jaderského moře stoupá cca o 2,5 mm za rok. Že tomu tak bylo vždy, dosvědčují i nálezy stovky let starých pozůstatků osad a přístavních zařízení pod hladinou moře.

Příliv a odliv Jadranu
Na Jadranu není příliš velký rozdíl mezi hladinou přílivu a odlivu. Na Istrii je rozdíl okolo jednoho metru a na jihu pouze cca 40 cm. V úzkých kanálech nebo zátokách může tento rozdíl narůstat díky větru Jugo vanoucímu od moře. Tento jev je charakteristický pro zálivy na jižním Jadranu. Příliv a odliv se mění podle postavení měsíce na obloze. Za novoluní a za úplňku se příliv a odliv střídá každých 6 hodin.

Mořské proudy Jadranu
Mořské proudy vznikají v důsledku proudění větru, tlaku, teplot a slanosti mořské vody. Rozlišujeme proudy vertikální a horizontální. Vyskytují se i tzv. spodní proudy, které jsou výsledkem pohybu mořské vody z teplejších oblastí do studených. Mořské proudy na Jadranu jsou součástí středomořského systému. Hlavní proud vychází z Jónského moře a postupuje rychlostí cca 7 až 14 km za den podél chorvatských břehů k severu. Zde se otáčí a podél italských břehů se vrací na jih. Toto proudění ovlivňuje významně tahy ryb ve prospěch chorvatských rybářů. Mořské proudy jsou na Jadranu jen slabě pozorovatelné. Jejich rychlost kolísá v oblastech, ale také v jednotlivých ročních obdobích. Průměrná rychlost je kolem půl uzlu. Pro jachtaře je jejich znalost nezbytná. Přestože Jadranské moře se „tváří" vlídně, je velmi nebezpečné pro ty, kdo ho podcení a nerespektují.